Měl jsem dětství jako většina lidí na světě. Občasné hlídání u našich babiček se, ale neobstaraly bez vyprávění pohádek. Babičky mají takovou tu zvláštní stavbu hlasu na vyprávění, umí po srdci pohladit, ale i hezky postrašit a hlavně každá si tu pohádku pozmění tak nějak po svém. Pohádky se prostě…
změnily , před pár dny jsem si přečetl recenzi k novému filmu od společnosti Paramount , jedná se o filmové zpracování: Jeníček a Mařenka. Čekáte, že Mařenka je drobná, copatá dívenka a Jeníček pořád stejný pacholek ? Velice se mýlíte. Do jejich rukou se dostali pistole a i povahy se razantně změnili (Mařenka sází hlavičky do chlapů jako kdyby se nechumelilo). Zabíjí čarodějnice a ježibaby na potkání a vůbec si s nimi neberou servítky. Proč taky, že ?
Pohádky se mění na horory a důmyslnost tvůrců tento žánr zničit všemi možnými zbraněmi se daří. Pro někoho škoda, milovníkům hororu vteče pořadný doušek krve do žíly. Osobně miluji jak pohádky (psanou formou), tak i horory (spíš filmové zpracování), ale má toto filmové zpracování nějaký význam? Nebo jenom filmaři ukazují pravou tvář pohádek Charlese Perraulta či bratří Grimmů.
Existuje spousta verzí v různých podobách, ale i první pohádky Charlese Perraulta a bratrů Grimmových byly skutečně hororové tak např.: V pohádce Sněhurka a sedm trpaslíků neodešla zlá královna do krajů daleko za královstvím kde vládla, ale odtančila do pekla na rozpálených uhlech a než se dostala do nitra země shořela a zbyl po ní jenom prach a popel.
Za to
Červená Karkulka, která v dnešních verzích obelstí z myslivcem vlka tím, že mu zašijí kámen do břicha a on při velké žízni spadne do studny se ve starších verzích nekoná. Karkulka je zde křehkou dívkou, která je vlkem donucena vypít babiččinu krev. Dál raději ani nebudu psát, protože při tomhle mi žaludek nedělá dobře.
Pak tu máme všemi oblíbenou Šípkovou Růženku, kterou prokleje uražená sudička a dá jí do vínku, že se v 15-letech píchne do prstu a usne navždy. Ejhle, princ se proseká až k Růžence, políbí ji, ta se probere a princ umře na velké množství zranění od trnů růží, které utrpěl při prosekávání k Růžence. Růženka je jeho činem natolik okouzlena, že si vezme život skokem ze stometrové věže. Kralovnou tohoto se stane právě zlá Sudička.
A pak, že pohádky mají šťastný konec … Přečtěte si originály knih od Ch.Perraulta a bratří Grimmů a potom možná poznáte záměry filmařů, kteří nám servírují takové „trháky“.
