Vdal jsem jí!

Nejdřív jsem přemýšlel, že konanou svatbu okomentuji jako fejeton nebo pěknou glosu, ale nakonec se potřebuji vyjádřit co jsem vlastně na té svatbě byl, ......

Byl jsem její svědek, a byl jsem rád, kdo jiný by se této úlohy měl ujmout.

Byl jsem ten co jí zapínal šaty, krásný pocit, že člověka, kterého milujete už nebude jen Váš, ale bude mít svou skutečnou polovičku.

Byl jsem ten co jí navlékal podvazek, krásný, modrý, ale tak trochu pekelný artefakt.

Byl jsem ten co s ní jel v Chervoletu z roku 1968, ři

dič nám pustil i pravej americkej Big Beat, prostě nádhera.

Byl jsem ten co přečetl proslov. Ne, že bych ho nedal s patra, ale papír je tak trochu moje jistota.

Byl jsem ten co protáčel ženský celý večer kolem parketu.

Byl jsem ten co každou pozval na panáka (frťana).

Byl jsem ten co odpaloval ohňostroj, trochu strach, ale bylo to pro ní.

Byl jsem ten co dražil podvazek, který jsem jí první navlékal.

Byl jsem ten co s ní jako třetí tancoval, přede mnou byl jenom ženich a otec.

Bylo to krásný, zvláštní, mocný, zábavný, upřímný a hlavně skutečný.

A koho jsem to vlastně vdal ? Mojí úžasnou sestřičku. Teda mluvím o ní jako o sestřičce a ona už je to pěkná ženská a navíc starší než já.

 Sestřičko děkuji, že jsi mi dala důvěru.